V naší redakční knihovně moc knih o skateboardingu není, ale i kdybychom jich měli plnej regál, Nike SB Fluff book by se v ní vyjímala tak jako tak. Tahle kniha biblických rozměrů mapuje nejen evropskej tým Nike SB a nechybí v ní Marek Zápražný.

Ten má v knize jako jediný z česko-slovenského týmu vlastní část i s rozhovorem. Fluff book si svou pražskou představovačku odbyla ve středu 2.února v kavárně Nordica, kde jsme po rautu a pár drincích vyzvali Marka na kratší rozhovor.

Odkud pocházej fotky, který v knize máš?  A který z nich si ceníš nejvíc?
Celý rok jsme jezdili na  tour, nebyl jsem na všech, ale vlastně se jezdilo a fotilo po celé Evropě. Je tam Řecko, Itálie, a jsou tam i fotky z Čech a Slovenska. A který si cením? Jsem rád za všechny fotky, který tam dali, protože je to pro mě strašná pocta, mít v takovýhle knížce tolik fotek.

Co říkáš na evropskej Nike SB tým? Byl si na každý tour se stejnou partou, nebo se to střídá?
Ten základ se tam neměnil, je pár lidí, který tvořej stálej tým, ale vždycky s náma jezdili i lidi, co jsou ve flow teamech z tý určitý země. Takže se to se mění, ale ten základ je stejnej, je tam třeba Wieger van Wageningen, ten má v knize rozhovor, je tam Daniel Todorovič a Adrien Boulard nebo Maxim Geronzi.

Někdo ze čtenářů by mohl bejt překvapenej, že máš z česko-slovenskýho týmu v knize samostatnej profil jen ty, bylo opravdu tak složitý se tam dostat? (Vedle Marka má v knize 2 fotky také Honza Minol.)
Určitě to bylo složitý, vlastně jsem ani nevěděl, že tam se mnou chtějí udělat tak velký rozhovor. Já jsem to dostal na základě toho, že Luy-Pa Sin navrhoval, abych tam měl rozhovor a oni se mi tím pádem začali víc věnovat a brát mě častějc na tour. Vlastně díky němu tam mám tolik prostoru, za což jsem fakt rád.

Navázal si už s někým z evropskýho týmu užší kamarádskej vztah?
Určitě, oni jsou strašně v pohodě. Když tam někdo přijde poprvé, tak oni se s těmi lidmi chtějí poznávat, chtějí zjistit, kdo je v pohodě a kdo ne a kdo by v tom týmu měl být, protože chtěj, aby si všichni v tom týmu rozuměli a mohli spolu vycházet, aby tam nebyl někdo, kdo by přinášel nějakou negativitu.

Kdo z týmu tě baví nejvíc?
Nejvíc mě baví ty mladý, jako je Youness Amrani, Adrien Boulard, Maxim Geronzi atd., ale porovnávat to s Wiegerem a s Luy-Pa Sinem, to nejde. Jsou to už starší kluci, ale strašně to zabíjej.

Když tak mluvíme o různejch tour, jak to vlastně máš v současný chvíli se školou?
Já jsem školu ukončil minulý rok, dělal jsem soukromou obchodní akademii a mám konečně maturu, takže od léta jsem vlastně pořád na cestách. Teď přes zimu jsem byl měsíc doma, ale už to zase začíná, teď bude Nike SB tour do Malagy, pak přijedu a už bude březen, takže sezóna zase začíná.

Jak to zvládáš skloubit s životem, kterej máš tady? Tuším, že máš stálou přítelkyni, jak zvládá to, že jsi pořád někde pryč?
Ona to bere dost v pohodě a podporuje mě, což jsem rád. Někdy musí být beze mě i měsíc, ale vydrží to, což je super a jsem rád, že na to má takovej pohled.

Tady v Čechách je teď hodně cejtit finanční krize, cejtíš jí i ty jako jezdec evropskýho Nike SB?
Z evropského Niku to cítit není, ale co jsem tak slyšel, tak je to u ostatních značek občas dost zlé, vyhazujou lidi, neberou nový a přestávají platit, takže je fakt krize a je to vidět.