RECENZE: PONTUSŮV NOVEJ FILM IN SEARCH OF THE MIRACULOUS JE OPRAVDU POŘÁDNEJ AUDIOVIZUÁLNÍ ZÁŽITEK

Když jsem se před pár měsíci dozvěděl, že Pontus Alv brzy odpremiéruje svoje nový video, byl sem v sedmym nebi. Jeho pět let starej kousek Strongest of the Strange je totiž jediný video, na který se i po letech dokážu s chutí podívat a náležitě si ho užít. Rozhodně to není jen kvůli těm úžasnejm DIY stavbách, který ve světě prostě nemaj obdoby. Strongest disponuje taky jedním z nejoriginálnějších zpracování, jehož jsme kdy byli ve skejtovym videu svědky a jeho celková atmosféra je naprosto nesrovnatelná s ničím jiným. No a novej kousek s názvem In Search of the Miraculous tohle všechno posouvá zase o trochu dál.

Po nekonečnym, asi dvouměsíčnim, čekání mi od Pontuse přišel vymodlenej link na oficiální stránky videa, kde se konečně dalo za pár Euro koupit. Neváhal sem ani vteřinu a video bylo na cestě. Priority mailem to ze Švédska zabralo cca. 2 pracovní dny a já si konečně mohl vychutnat svoji kopii podepsanou a věnovanou samotným tvůrcem. Tenhle osobní přístup cením stejně tak, jako to, že i tohle video je věnováno zesnulým členům Pontusovy rodiny. Tentokrát prarodičům Bengtu a Märtě Alvovým. 

Ihned po zmáčknutí tlačítka play mi bylo úplně jasný, že tohle je to pravý ořechový, a že se předlouhý čekání vyplatilo. In Search of the Miraculous jede v pěkně ostrym tempu, který vám prostě nedovolí zmáčknout pauzu. Pontus se prostě za těch devět měsíců, co video stříhal, opravdu neflákal. To, co video hlavně odlišuje od dnešní monotónní šedi je totiž především jeho edit. Kromě skateboardingu prokládanýho záběry z rodinnýho alba a záběry surový severský architektury je to i hudba. Pontus do ní totiž zařazuje mnoho neobvyklejch prvků jako je zvonění telefonu, hra na housle atd., který video skvěle oživěj. Palec nahoru.

Skateboarding ve videu se dá rozdělit do dvou hlavních oddílů. Prvním jsou samozřejmě DIY stavby, kterejch Pontus s partou postavili už celou řadu a jen tak něčím se od toho nenechaj odradit. Tohle je protkáno profily především švédskejch jezdců, ke kterejm má Pontus vždycky velmi blízkej vztah, a kteří si, stejně jako on, libují hlavně v dost těžkejch a neobvyklejch spotech.

Začněme třeba s Pontusovou zálibou v betonu. V hodinový stopáži se podíváme na pořádnou řádku spotů, který byly dělaný podle návodu z úplnýho začátku videa: „Start with finding a location. Gather your friends. Build some moulds out of wood. Fill them up with a stones. 1 part of cement, 2 parts of sand add some stones and water. Mix it well and create magic!“. Kdo si to zkusil ví, že magičtější pocit, než si zajezdit na svym vlastnim spotě, se prostě ve skateboardingu najít nedá!

Asi nejtragičtější moment Pontusova prvního filmu byla rozhodně demolice spotu jménem Savanna side. U tohohle momentu asi nejednomu divákovi tekla slza u oka. Stejnej osud jako Savanna side v In Search of the Miraculous potkal The Barrier spot (fotku většiny spotů naleznete ve fotogalerii) a vlastně také starou známou Steppe side, která po neshodách se sousedy musela projít mnoha nucenýma přestavbama, až se nakonec stejně stala nesjízdnou. Touha po skateboardingu se ale nedá zastavit a v současnosti se na Steppe side znovu staví. Když sem se v Berlíně bavil se Sarah Meurle, která v Malmö bydlí, říkala, že se vykopala jáma, začalo se betonovat a do toho přijel někdo z města, „projekt“ se mu zalíbil a od tý doby jim tam každý ráno přijela míchačka s betonem zadáčo. Inu jinej kraj, jinej mrav a nám stavbychtivejm nezbývá než závidět!

Dalším spotem, kterej Pontusova parta změnila k nepoznání je Train Bank Skatepark, kterej určitě znáte z promo videa k jeho pro modelu bot u Emerica. To by mě zajímalo, jak by si třeba zrovna s tímhle spotem poradili lidi od nás. Lehký spoty, kam člověk přijde a vrací všechno z první, v Malmö prostě nenajdete. Dalším příkladem takovýho spotu je známej DIY bowl v Basileji věnovanej památce Pontusova otce. Ano, řeč je o Black Crossu, kterej s tamníma lokálka Pontus postavil za neuvěřitelných deset dní, a ve kterym i zkušenej bazénář dlouho tápe po nějaký jezditelný lajně.

V týhle části bych ještě rád zmínil jednu věc, která se mi ve videu vůbec, ale vůbec nelíbila. Jde o sestřih z otvíračky největšího betonovýho parku v Evropě a Quiksilver Bowlriders. Chápu, že pro místní je to opravdu obrovská událost, ale vidět v Pontusově videu bazén s nastříkanýma logama sponzorů je prostě se vší úctou k zeblití.

Přejděme k druhý stěžejní části tohohle filmu a tou jsou profily. Tady zaří hlavně Eniz Fazliov, kterej na začátku za doprovodu brilantního songu od Sonic Youth vrací přesně moji krevní skupinu triků a pro případný neznalý diváky ukazuje, jakým směrem se rideři v tomhle videu budou ubírat. V jedný starý knížce o skateboardingu jsem četl zajímavou myšlenku, že pro nás skejťáky nejsou lavičky, zídky, květináče, schody apod. jako pro ostatní spoluobčany překážkou, ale výzvou. V In Search of the Miraculous je tohle dovedený k naprostý dokonalosti a skejtuje se tu naprosto na všem. No a přístavní architektura Malmö tomu jen hraje do karet. Nákladový plošiny, rozvodový skříně, velký silo aka fullpipe, střecha kina, zarážka na vlaky a když už to jinak nejde, vezme se obyčejná překližka, opře o zeď a je tu wallride nebo bank na flipy. Hmmm, tohle prostě jinde neuvidíte.

Kromě Enize mě dost překvapil skateboarding naprosto neznámýho Švéda Johana Linö-Waada, kterej urval last part jenž totálně zazdil olliečkem přes rail do sjezdu pro kočárky. Do něj navíc dopadl nechtěně do grindu. Takovouhle vraždu sem teda dlouho neviděl!

Za zmínku stojí i ježdění polskýho bratra Michaela Jurase, kterej mě přesvědčil o tom, že polskej skateboarding zase není v úplnejch hovnech, Daniel Todorovic aka Mr. Stankovic se ukázal se svým super popem a publikum roztancoval super songem, no a zazářil třeba i starej známej Scott Bourne nebo majitel firmy Bellows Love Eneroth. Viděl někdo z vás na Stalinu někdy někoho udělat halfcab wheelie na červenym poplej backsidem do ss nosewheelie o schůdek vejš? Já teda rozhodně ne! Zapomenout se samozřejmě nesmí ani na Pontuse, kterej i po třicítce pořád vymejšlí nový kombinace jako třeba jeho signature nosewallride vracenej fs shove-item.

Abych zbytečně čtenáře neokrádal o drahocennej čas, přistoupím k zhodnocení druhýho a doufejme, že ne posledního Pontusova projektu. Jak jsem se již zmiňoval na začátku, pět let čekání se vyplatilo a In Search of the Miraculous řadím hned po bok staršího Strongest of the Strange na první dvě příčky skejtový video historie. Dále Pontuse navrhuju na skejtovýho Oscara za zvuk a střih a přeju mu, i nám skalním divákům, ještě spoustu postavenejch spotů a radosti z čistýho skateboardingu odproštěnýho od všech sraček dnešní doby. Tak co, budeme zase muset čekat pět let?

Pokud vás daná tématika zaujala, přikládám ještě pár odkazů na zajímavý rozhovory a videa:

"When life is on repeat, it's time to move on." Překlad rozhovoru s Pontusem Alvem zde.

"Follow No One." Překlad rozhovoru se Scottem Bournem zde.

Oficiální stránky videa In Search of the Miraculous s nabušenou fotogalerií a denně aktualizovaným Pontusovým blogem zde.

Pontusovo první video Strongest of the Strange:

K Pontusovi se vztahuje i tenhle parádní dokument o švédskym skateboardingu. Kromě něj tu uvidíme třeba Sarah Meurle, Love Enerotha nebo zázemí firmy WESC: