Svoboda opět na svobodě. Následuje pár fotek pořízenejch z léčebny. Do vazby se bohužel foťák propašovat nepodařilo...

Foto: HM Předchozí 1/13 Další

NA SLOVO S T.S. HROTITCHEM O POBYTU VE VAZBĚ A PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNĚ

Autor: HM | Vloženo: 31.7.2010 Sdílet na FaceBooku Kód článku Ptej se autora Poslat známému Tisk článku

T. S., známý spíše jako Hrotitch, z kraje letošní sezóny doslova a do písmene zmizel ze skejtový scény a jeho odchod doprovázely různý drby. Říkalo se, že je na léčení, že je zavřenej, že někoho zbil… ale málokdo věděl, jak to je doopravdy. A o tom všem je následující rozhovor.

Nešťastnej incident s nevlastním otcem

Nedávno sis přivodil zranění nohy a nejel jsi kvůli tomu Red Bull Manny Mania, na kterym jsi byl jednim z favoritů. Co se ti vlastně stalo?
Zlomil jsem si nohu, teda nárt. Nebo počkej, chceš vědět, co s tím mám oficiálně? Mám tady lékařskou zprávu. „Fraktura báze čtvrté mtt s minimální dislokací, osové postavení příznivé.“ Chápeš to, hehe?

Haha, při jakym to bylo triku?
Switch heelflip switch nosemanual na červenym na Stalinu, takže hrozná ostuda. Jak jsem teď byl dlouho mimo, chtěl jsem si připomenout ty triky na RBMM a projet si nějaký manuály. Sjela mi noha z gripu, klasickej výron, a nakonec ještě ulomená kůstka k tomu. Za tři nebo čtyři tejdny mi snad sundaj sádru a pak nevim, jak to může trvat dlouho.

Ty, jak sám říkáš, jsi byl teď pár měsíců mimo. Co s tebou vlastně bylo?
Byl jsem dva měsíce ve vazbě na Pankráci. Popral jsem se s otcem. On byl opilej, já ne, protože nepiju, nepohodli jsme se a bylo u toho hodně svědků. Ptej se přímo, jak chceš, já ti k tomu řeknu víc.

Ty ses popral přímo se svým vlastním tátou…
To je otčím, ale už nás má osvojený od mejch šesti let, takže on to vlastně ani není moc rozdíl, protože svýho pravýho otce navíc ani neznám.

A čim to, že ste se takhle nepohodli?
Že se mezi vámi objeví nějaká neshoda, to se prostě stane, ale tentokrát byly následky fatální. Já jsem si myslel, že je to normální strkanice, a otec pak skončil na měsíc v nemocnici. Ono se to pak totiž rozjelo normálně pěstma. On mě napadnul, já sem to vykryl a už to jelo samo od sebe. Já sem tam pak přimíchal trochu kolena, jak jezdim na skejtu a mam je silný, tak jsem si tu sílu neuvědomil a vznikly z toho zranění, jako zlomenina očnice s posunem úlomku, krvácení do oční dutiny a tak dál.

Je tvůj otec teď v pohodě?
Teď už je v pohodě, sám u soudu říkal, že žádný trvalý následky nemá. Nevím, jestli je opravdu v pořádku, nebo jestli mi chtěl pomoct.

Řikal si, že teď bydlíš s tetou. Ty ses přestěhoval kvůli tomu incidentu?
Přesně tak. Stačilo, aby na mě rodiče ušili cokoliv znova nebo něco nastrčili, a já bych si šel sednout v podstatě za nic a nemuselo by se ani nic vyšetřovat. Takže já když jsem byl ve vazbě, tak se sem přesunuly všechny moje věci se vším všudy, i nějaký knížky, prostě celý byt, skřínky apod. Jak mě pustili od toho soudu, tak jsem šel rovnou do připraveného pokoje.

Bylo po tomhle incidentu ještě možný soud zvrátit? Že byste se třeba s  otcem dohodli, že se stala prostě špatná věc, ale že je vše urovnáno a že tu žalobu stáhnete.
Podle zákona můžeš stáhnout jenom věci, který jsou v sazbě pod pět let. Když ti hrozí odnětí svobody na víc než pět let za tvůj čin, tak je úplně jedno, jestli to někdo chce stáhnout nebo ne, to se prostě musí došetřit. A protože můj trestný čin byl v sazbě dva až osm let, tak to nemohl nikdo stáhnout. I když otec si ten proces od začátku nepřál, ale trestní řád v Český republice je takovej, že se to stejně muselo došetřovat.

Takže i přesto, že ses od rodičů odstěhoval, tak to není tak, že by vaše vztahy byly tak napjatý, že nejde jinak…
… je to spíš preventivní krok. Já už bych s nima asi mohl mluvit, ale nechtěl bych to riskovat, protože bratr mě u toho soudu hodně chtěl sundat a svědčil těžce proti mně. Takže tam v tom původním bytě to není bezpečný spíš z důvodu Jakuba než otce.
(Pozn. Red. Potom, co jsme s Hrotitchem rohovor dodělali, mi pustil několik videí ze svýho harddisku. Byly tam i záběry z párty, na kterých byl i jeho bratr, a rozhodně to nevypadalo, že by mezi nima dřív byl nějakej konflikt. Ani sám Hrotba o něm nijak zle nemluvil a v jednu chvíli řek, že i přesto, co se stalo, ho má pořád rád.)

Do Bohnic na léčení

Ty řikáš, že si při tom incidentu byl střízlivej. Ale podle drbů, který ve skejtový scéně kolujou, si v tý době měl nějaký problémy s hulenim, že si byl kvůli tomu na léčení… a že i u toho incidentu jsi byl zhulenej.
Je pravda, že předtím, než jsem skončil ve vazbě, jsem byl dvakrát v psychiatrický léčebně. Jednou jsem tam byl na tejden a jednou na 14 dní. Všechno to má souvislost s tím, jak jsem pak skončil ve vazbě.

Moje rodina docela trvale nefungovala. Matka s otcem dost často pili a já jsem se snažil lítat po sociálkách, abych pomohl svýmu mladšímu bratrovi, a matka na mě vždycky něco ušila. Takže zavolala do Bohnic, že jsem zdemoloval dveře, což jako jo, oni skončily na třísky, ale nemělo to žádnou spojitost s tim, že jsem byl zhulenej. V tom domě byly dva byty, já jsem bydlel v horním, rodiče v dolním, ale dole jsem měl ještě nějaký věci. Šel jsem si pro ně, prostě jsem si zapomněl klíče a… jako jasně, je to asi trochu hodně nestandardní udělat hromádku třísek ze dveří jenom proto, že je nemůžeš otevřít.

Pak tam pro mě přijela rychlá záchranka a dva chlapi. Těm jsem se smál do obličeje, protože ty nemaj žádný pravomoce, takže jsem chtěl odejít, ale v tu chvíli přijeli i policajti, a to už jsem musel jít s nima. Takže mě tam odvedli do léčebny, ale já jsem nedělal problémy, takže mě po tejdnu zase pustili. Pak jsem byl tejden doma, pak se stal zase nějaký problém a najednou večer v deset hodin mě něco probouzí, tak otevírám oči a v mym pokoji jsou dva policajti. Tak jsem se sbalil, protože jsem věděl, že mě tam budou držet, a zůstal jsem v Bohnicích na čtrnáct dní. Byli tam se mnou třeba lidi se schízou, prostě nenormální lidi, strašný.

Mimochodem, jak to máš teď s abstinencí? Říkal si, že nepiješ alkohol…
… a teď ani už nehulim. To je jedno z ponaučení, který jsem si z tý vazby vzal. Já jsem se tam sice nedostal přímo kvůli hulení, ale přeháněl jsem to s nim a určitě přispělo to k tomu. Musíš to přičíst k celkovýmu stavu, ve kterym jsem v tý době byl. Já jsem v tý době měl deprese, a s tim bys neměl moc hulit, protože když máš depresi a zhulíš se, tak když ti dojede ten stav, tak máš tu depresi třikrát takovou. Takže nebylo moudrý v tý době hulit, což sem ale v tý době moc neuvědomoval.

Z čeho ty si měl deprese?
Hele nevim, já jsem odjakživa žil v nefungující rodině, navíc se mi v osobnim životě podělalo pár věcí, psychika je taková nevyzpytatelná… třeba jsem chodil každej den skejtovat a pak mě to ze dne na den, ze sekundy na sekundu prostě přestalo bavit. Nebo jsem se na čas rozešel s přítelkyní. Furt takovýhle stavy… Jednou jsem se ne jako přímo pořezal, ale vyškrábal jsem si na ruku jméno přítelkyně (pozn. Red. Teď už tam nic nemá, takže to asi opravdu nebylo nějaký vážný pořezání), a to byl další z důvodů, proč jsem se dostal do Bohnic, protože matka tam uvedla, že se sebepoškozuju. A na ruce to v tý době bylo vidět, takže jsem musel jít s nima.

Nicméně, abych se vrátil k tý tvojí abstinenci – má to určitě souvislost právě s tim, že tvoji rodiče pijou…
To určitě. Hele já vůbec nepiju, v životě jsem se neopil, nevim jak to chutná.

Měl si někdy pivo?
Ne, pivo nesnášim, dyť to víš. Vedle mě si někdo otevře pivo a já sem schopnej ho vyhodit. Já to nemůžu ani cejtit…

Jak to vypadalo v psychiatrický léčebně?
Jsou tam dvě patra a můžeš se pohybovat z jednoho do druhýho, ale ten barák je celkově uzavřenej. Ty nemůžeš ven, pokud ti to nepovolí nějakej doktor. Máš tam v jednom patře čtyři pokoje po osmi lidech. Ty máš svojí skřínku, od který máš klíče. Funguje tam pevnej režim, snídaně, oběd a večeře ve stanovenej čas, plus bereš léky, který ti předepíšou a vždycky tě kvůli nim buděj. Měli by ti správně udělat nějaký testy, ale ty mě vůbec nedělali a rovnou mi dali nějaký antidepresiva. Úplně zbytečně, takže jsem vždycky ležel na pokoji a spal.

Někdo mi řikal, že viděl nějaký video, kdes tam seděl, vedle tebe týpek honil…
Tos slyšel dobře, hehe. Tam byly hrozně divný lidi a u mě na pokoji tam byl jeden, kterej si prostě ustavičně honil péro. A nemoh si s tim nic dělat. Frajer se prostě otočil ke zdi, protože měl zrovna postel při zdi, přehodil přes sebe peřinu a začal honit. S jednim kámošem, se kterym jsem se seznámil v léčebně a dodnes se s nim vídám, protože je to pohodář, jsme natočili video, jak tam lítá ta ruka, a kámoš tam do toho dělá nějaký opičky. To video ti můžu klidně pustit.

Chudák honič, bude populární…
Hehe…

Ve vězení ti nikdo nepomůže, dokud ty nepomůžeš jemu

Na svůj facebook sis přes pár měsícema umístil odkaz ze stránek policie s hledanýma osobama, kde si byl ty sám. Neměl si strach, že když to tam takhle zveřejníš, tak se přivedeš ještě do větších problémů?
(smích) Ale pochop, já jsem věděl, že jsem nevinnej, nebo ne nevinnej, ale že to nebylo tak, jak mi bylo od policie řečeno. A v tu dobu jsem si myslel, jak to nebude jednoduchý, nečekal jsem, že budu dva měsíce na Pankráci ve vazbě. Já jsem si prostě pořád neuvědomoval, jak je to vážný, a to už po mě šla deset dní kriminálka. Když jsem jednou přišel domů, byl už celej barák plnej policajtů, tak jsem utek, ale nedomyslel jsem, jaký to bude mít důsledky. Deset dní mě hledali, matka navíc tvrdila, že jsem nebezpečnej, takže po mě šla dokonce i URNA. A já jsem v tu dobu měl dokonce horečku, takže jsem se schovával a léčil se. Pak jsme začali hledat advokátku a snažit se z toho dostat.

Jak to vypadá ve vazbě, podobně jako v léčebně?
Ty krávo, na vazbě je to ještě horší. Tam jsi ve 4 lidech v místnosti, která je tak tři krát šest metrů velká, v jednom rohu máš dvě postele, palandy proti sobě, takže jedna část je zavalená tímhle tím, v dalším rohu je umyvadlo a v dalším máš záchod s takovou debilní improvizovanou plachtou, kterou si musíš přehodit, a která je pochcaná, hnus prostě. Na druhý straně máš jakoby nějakej stůl, kde se dá na dvou židličkách sedět, a pak je tam skřínka na věci, kterou musíš mít furt otevřenou, protože se nedá zavřít. Je to tam strašný.

Existuje tam nějaký dělení cel?
Na vazbě cely jsou rozdělený na A, B, nebo C, což jsou důvody vazby. A je pokus o útěk, B je ovlivňování svědků a C je pokračování v trestný činnosti. Každej je tam s jinym písmenem nebo celou abecedou a ‘‘Béčkaři‘‘ nebo ty co mají mimo jiné i béčko tak se nemůžou míchat mezi ostatní s áčkem a céčkem

Který písmeno je jakoby „nejhorší“?
Když máš áčko, tak tě na vazbě můžou držet až dva roky, to je nejhorší. Céčko je taky nějak rok až dva, a béčko je jakoby nejlehčí, i když to je těžký v tom, že tam v podstatě nemůžeš bejt s nikym v kontaktu. Maximálně za tebou přijde právník. Ale zase tam můžeš bejt drženej jenom tři měsíce. Já sem měl béčko a céčko.

Jak se tam vlastně můžeš vysprchovat?
Koupání tam máš třikrát tejdně, každý patro to má jinak.

A je to bezpečný, nebo to je opravdu jak ve filmech, že tě někdo může znásilnit?
Může ale… do sprchy jdete vždycky ve stejnym složení, podle toho s kym jsi na cele. Je to jiný než vězení, který je nahoře, tam jdete do sprch třeba ve 12, protože vás na pokoji může bejt i 12. Ale tady jdeš do sprchy maximálně se 4 lidma, a na vazbě nejsou lidi, který by už nějak extra dlouho neměli sex. Tam jsou jenom lidi, který jsou obviněný, ale to riziko tam stejně asi bude když chytíš na celu nějakýho blbce.

Takže nějaký „podávání mejdla“ hrozí spíš až v opravdovym vězení?
Jo, byl by asi rozdíl, kdybych se dostal na lágr, kde jsou fakt psychopati. I když v tý vazbě taky potkáš debily. Viděl jsem třeba párkrát na vycházce, jak někdo dostal bombu nebo takhle, ale je lepší do toho nezasahovat nebo dělat, že s tim souhlasíš.

Jak fungujou vycházky?
Vycházky máš jednou denně, na jednu až dvě hodiny. Máš tam dvanáct kotců a je to sice obehnaný zdí, ale vidíš na oblohu, protože tam není strop. A to složení lidí se tam buďto střídá, nebo chodíte pořád tři stejný cely. Já jsem šel párkrát s jinýma celama a týpek mi tam říká: „Víš kdo je támhleten typ? To je prcičkář.“ A hned mu dával bombu. Protože lidi, co jsou tam za zneužívání dětí, tak tam dostávaj strašně.

Takže v tom vězení panuje svým způsobem nějaká zvrácená spravedlnost…
Existuje tam určitá hierarchie. Když je tam třeba nějakej nácek, tak se mu chce blejt z toho, že tam s nim je někdo, kdo vošahává malý holčičky. A tyhle lidi tam pak dostávali strašný kolena, šli na zem, a každýmu to bylo jedno. A ty se můžeš buďto otočit, čumět na to, nebo se zasmát.

A třeba ty dozorci tomu věnujou nějakou pozornost, nebo jim je to jedno?
Těm je to jedno. Ty tě nechaj na pokoji klidně vykrvácet. Je to tam jako stát ve státě, tam si každej dělá, co chce. U nás na pokoji se frajer normálně řezal a já jsem tam pak po něm musel vytírat litr krve. A pak i podruhý, ale to jsem odmítnul, protože už jsem věděl, co můžu, a věděl jsem, že si nemůžou dovolit mě k tomu nutit.

Když takhle odmítneš něco, co ti bachaři řeknou, třeba abys vytřel tu krev, nemůžou se ti za to pak nějak pomstít?
No můžou, ale záleží na tom, jakym stylem jim to řekneš. Když jim řekneš, že nemáš rukavice a že nevíš, co v tom může bejt, tak on si neřekne, že seš uplnej čurák, a nějak se smíří s tim, že prostě nechceš. Ale třeba kdyby si mu řek, že je to zmrd a že na něj sereš, tak by to bylo blbý. Tam se musíš strašně rychle integrovat, a hned si očekovat, jak se máš chovat, protože jinak prostě končíš.

Říkal si, že v léčebně sis našel kámoše, se kterym se dalo mluvit a vyjít. Našel sis i někoho takovýho ve vazbě?
Jestli si chtěl přežít, tak si s těma lidma musel nějak vycházet. Sedělo tam se mnou víc lidí, od frajera, co dělal loupežný přepadení, přes nějakýho, co někoho pobodal nožem, až po nějakýho mafiána z Ruska, takže jsem tam potkal fakt hodně lidí. A to co mi řikali, to jsem se hodně divil. Poslouchat ten jejich pohled na život je strašný. Třeba jsem potkal typa, kterej mi řikal: „Mám odsezeno osm let, teď dostanu tak deset, to bude v pohodě, to mi bude padesát, až vylezu.“ Je strašný, že to některý takhle berou. Oni prostě nejsou zvyklí žít venku.

A existuje mezi vězněma nějaká solidarita? Když si mezi ně přišel a nic si za sebou neměl, že ti nějakym způsobem byli ochotný pomoct, poradit, jak se chovat k dozorcum a tak dál?
Tam ti nepomůže nikdo, pokud ty jemu nepomůžeš. Když tam přijdeš, tak tě nikdo nezná a v tu chvíli na tebe sere. Ty musíš ukázat, že se k nim chováš dobře, a pak ti teprv někdo pomůže, řekne, kdo je debil a tak. Třeba když ti přijde balík s jídlem (jeden pětikilovej smíš dostat za tři měsíce) a ty se nerozdělíš, tak už si v prdeli a nemůžeš čekat, že ti někdo něco dá, až budeš něco potřebovat nebo něco přijde jemu.

Tos dostal od někoho z venku balík s jídlem, jestli to chápu dobře.
Jo, protože jinak si totiž musíš kupovat předražený jídlo tam ve vězení, na který ti někdo zvenku musí poslat peníze na účet. A třeba jogurt, co normálně stojí dvě koruny, tam stojí čtrnáct. Je to takovej hyenismus, jasně, ty lidi jsou vězni, ale nemaj peněz nazbyt a oni je tam ještě voškubávaj. Známka, co má stát deset korun, tam stojí šestnáct, což je snad i protizákonný. Ale to tam každýmu jedno.

Jak dlouho si ve vazbě tam zůstal?
Byl jsem tam dva měsíce. Pak jsem měl soud, kterej trval osm hodin, a advokátka řikala, že rychlejší soud a obžalobu v životě neviděla. Většinou se to po hodině vždycky odročuje, a já jsem tam seděl osm hodin v kuse, celej den. Před rozsudkem jsem dostal pouta a šel dolů do cely a za patnáct minut jsem měl přijít na rozsudek. Ve finále mi u soudu řekli, že jsem shledán vinným ve všech bodech obžaloby a dostal jsem čtyřletou podmínku, a pokud bych něco udělal, zavřou mě na dva roky. Státní zástupce chtěl původně dva roky nepodmíněně, to mě docela sundalo, když mi to tam řekli. A my teď nemůžeme čekat na to, jestli se odvolá nebo ne, protože když se odvolá jen on a ne já, tak se mi ten rozsudek může jenom zhoršit.

S kým ty si byl z právníků vlastně ve styku? Jen s tvojí advokátkou, nebo jsi mluvil třeba i se soudkyní?
Já jsem mluvil se soudcem jen v síni, kvůli ovlivňování svědků jsem na cele mohl mít návštěvu jen jednou za 14 dní a ještě k tomu jsem musel žádat o povolení. Já jsem měl návštěvu jen jednou, a to asi tejden před soudem, to přišla přítelkyně, babička, teta a prateta. Svojí advokátku můžeš vidět furt, ale tyhle lidi sem viděl až tejden před soudem a to bylo docela hustý. Ani dopisy mi moc nechodily. Nepřišly mi dopisy, který mi psala přítelkyně, a Adeole zase nepřišly dopisy, který jsem posílal já jí.

Seš jenom loutka ovládaná všema okolo

Advokátku si dostal přidělenou od státu, nebo ste jí platili?
Měli jsme zaplacenou vlastní advokátku. Kdybych dostál advokátku ex offo (od státu), tak ta může bejt spolčená s těma policajtama a soudcem a chtít tě taky odjebat. Většina lidí advokátum od státu nevěří. Je tam to riziko. Na mě byl třeba dělanej soudní psychiatrickej posudek a to jsme se s advokátou báli, že nás to úplně zničí, ale tenhle frajer nám tak pomoh, že to snad ani nebylo možný. Vůbec nešel policjatum na ruku a udělal si posudek jen podle sebe. Jinak je tam všechno propojený. Kdybych si neplatil advokáta, tak nejsem tady, ale furt ve vězení.

Jak to máš se školou? Nemoh si tam kvůli tomu dlouho bejt, vyhodili tě?
Nevyhodili, což jsem docela koukal, že mi ředitel vyšel vstříc. Ale na konci srpna mam ze všech předmětů zkoušky, takže mam dvanáct předmětů a jsem na to zvědavěj, protože jsem se na to ještě nepodíval. Uvidim, jak to udělám, mám tam biologii, chemii, matiku atd. za celej rok, a to nebude sranda.

Co vlastně děláš a jak jsi daleko?
Dělám přírodopisný lyceum, takže biologie a chemie na prvním místě. Teď bych měl jít do třeťáku, ale jestli to neudělám, tak pudu tak možná do druháku, což by vzhledem k mýmu věku bylo docela špatný, je mi už dvacet dva. Dvakrát za sebou jsem si vybral špatnou střední školu a teď jsem konečně na úplně jiný škole, která mě baví, ale zrovna se mi stala tahle věc. Ono se stalo víc věcí, teď i ta noha, mam smůlu celej rok.

S největší pravděpodobností teď skončíš s podmínkou na krku, nemáš strach, že by ses mohl dostat od vězení kvůli blbosti, jako že někde skejtuješ a policajt ti řekne, že ničíš veřejný prostranství?
Toho se bojim právě dost. Maj vzorek mýho DNA, takže když žvejkám žvejkačku a nevyhodim jí do koše, ale na zem, a na tom místě dojde k trestnýmu činu, tak můžu bejt hned podezřelej a v nejhoršim případě můžu bejt odsouzenej i za něco, co jsem vůbec neudělal. Takže já si musim teď dávat pozor i na takovýhle věci. To samý s otiskama prstů. Toho se bojim nejvíc. Spousta lidí mi na vazbě říkala šílený historky o tom, za co si lidi šli sednout. Třeba jeden frajer šel na tři roky sedět za čepici.

Za čepici?
Přišel za klukem, řek, že se mu líbí jeho čepice, a ať mu jí dá, nebo ho zbije. Takže mu tu čepici sebral. To už je ale klasifikovaný jako loupežný přepadení se sazbou dva až deset let a on za to u soudu dostal tři roky, protože dostal blbýho soudce, kterej se ten  den blbě vyspal.

Ty vole…
To samý jeden týpek, co tam byl kvůli psovi. Nějakej typ mu dlužil prachy a nechtěl je vrátit, a on ho za to zbil. A pes toho zbitýho týpka za nim běžel, a ten zbitej pak na policii řek, že mu prej ukradnul psa. A protože pes je právně vzato věc a ne živej tvor, tak to bylo z právního hlediska loupežný přepadení.

No ty vole… tak to je fakt neuvěřitelný. Ale řekni mi jednu věc, máš z celý tý události nějaký ponaučení? Říkáš si, že bys třeba udělal nějaký věci jinak?
Vzal jsem si z toho hodně. Když se každej den na tý vazbě probudíš zavřenej v cele a říkáš si, že se třeba z toho vězení ani nikdy nedostaneš, tak si uvědomíš, co to ve skutečnosti znamená svoboda. To si nikdo nedokáže představit, kdo tam nebyl. Už jenom to, že se projdeš po Václaváku nebo se s přítelkyní projdeš po Karlově mostě, a takovýhle věci, maličkosti. V tu chvíli, když ty se dostaneš ven, tak to je úplně nádherný, v životě jsem takovej pocit nezažil.

To ponaučení je, že svoboda je fakt nádherná věc. Člověk se poučí už jenom tim, že se tam dostane, a uvědomí si, že musí udělat všechno, aby se tam už nikdy znova nedostal. Protože ve vězení nemůžeš nic, seš jenom loutka, a to navíc ovládaná všema, kdo tam s tebou jsou.

Ale co bych chtěl říct – největší štěstí, který jsem měl na tý vazbě, je fakt, že jsem měl přítelkyni, která na mě čekala. To mě drželo nejvíc nad vodou. Už jenom to, že tam můžeš čekat na dopis, ta podpora zvenku, to ti strašně pomůže. Skutečnost, že na tebe venku čeká někdo, koho máš rád, tě nutí bojovat.

T.S. aka Hrotich jezdí za Adidas ST, Streetmarket.cz a Kill wheels. V současné chvíli mu ale chybí sponzor na oblečení. Z toho důvodu také vytvořil svoje sponsor me video, které jsme na webu umístili před několika týdny.

 



AKCE

Travis Rice vyhrál Red Bull Supernatural

RIDERS

Tvrdej trénink na X-Games v podání Halldora Helgasona

LIFESTYLE

Klaudia Medlová nám prezradí svoje obľúbené pesničky v dnešnom dj guestovi

BYZNYS

Máte ve vašem okolí fakt otřesnej skatepark? Pošlete nám jeho fotku!

ŠKOLA

Chceš umět wallie? Braňo Mrváň ti řekne jak na to...



© 2011 BoardMag | Webové stránky: NETservis s.r.o.