Now Reading
Interview: Terka Čermáková a Ondra Bauer o OBA Creators, snowboardingu a cestování

Interview: Terka Čermáková a Ondra Bauer o OBA Creators, snowboardingu a cestování

Foto: OBA Creators
Otázky: Snowboard-Zezula

Ondra a Terka aneb OBA Creators. Dvě kreativní duše s velkým nadšením pro věci, které mají smysl. Jejich práce a zkušenosti mluví za vše. Od snowboardingu, produkce videí, focení, architektury až po vlastní kreativní tvorbu. Oba jsou součástí Snowboard-Zezula teamu a rozhodně mají co říct.

 

Ahoj OBA! Geniální dvojsmysl. Ondro, vysvětli to prosím. Zamýšleli jste vaše „pojmenování“ takhle?

O: Ahoj, měli jsme víc nápadů, ale vzhledem k tomu, že Téru napadlo, jak z těchto tří písmen OBA (jako dva) vytvořit logo, obličej s brejlema a knírem, tak jsme zvolili tuto cestu.

T: Ahoj, jojo, je to přesně, jak říká Ondra. To jsem ještě netušila, že jsem si na sebe ušila boudu, protože několik jedinců si myslí, že je to firma Ondry Bauera a mě to neskutečně vytáčelo, haha.

Úvodní představení jsme si vzali hned na začátku na triko my. Řekněte nám o vás ale prosím trochu víc. Jak jste se vlastně poznali?

T: S Ondrou jsme se poznali ve švýcarském Saas-Fee. Bylo mi 18, Ondra byl moudrý, vnitřně vyklidněný a pohledný muž. Pozval mě na rande a tak jsem našla mého budoucího partnera, kamaráda, šéfa, vděčného strávníka, no prostě muže mého života.

Ondro, představ se prosím i ty. Chceš k seznámení dodat něco, na co Terka zapomněla?

O: Má milá někam odběhla, tak jsem na předchozí otázku odpověděl za ní, hehe.

Jak dlouho už jezdíte? Pozorujete nějaký vývoj na vašem přístupu ke snowboardingu?

T: Jezdit jsem začala teprve asi v sedmnácti, chtěla jsem hned všechno umět, přeskakovala jsem základní triky a to vedlo k řadě zranění. Teď už nad ježděním víc přemýšlím a užívám si takové ty malé radosti. Nejvíc si cením toho, že dělám práci, která mě baví a mám volbu, jak si čas rozložím. Takže být venku na čerstvém vzduchu, lapat sluníčko a hejbat se, když zbytek smrtelníků je zavřenej někde v kanclu. To je prostě nejvíc!

O: Jezdím čtvrt století, už si to jen užívám. Je to pro mě, společně s pár dalšíma věcma, který jsou taky příjemný, nejlepší relaxace.

Co říkáte na vývoj snowboardingu v ČR a ve světě?

O: Progres nezastavíš, baví mě sledovat nový kreativní triky. Jen bych byl nerad, aby se to všechno zvrhlo pouze jedním takovým příliš sporťácko výkonnostním směrem. Sám jsem začal jezdit krom samotný radosti z toho pohybu hlavně proto, že snowboarding byl mimo různý svazy, bez křičících psychopatů koučů, příliš ambiciózních rodičů, podivnejch bafuňářů atd. Ala třeba fotbalová kultura. Ale dokud se drží ta rozmanitost – backcountry riders, natáčecí party, závodní scéna, pankáči, šreďáci v parku, kreativci atd. tak je vše OK, každej si může vybrat svoji cestu.

T: Progres, bodejť by ne. Jsou skvělý podmínky a žijeme si v neskutečným blahobytu.

Za snowboardingem jste se toho už i dost nacestovali. Kde se vám líbilo nejvíc a proč?

T: Srdcovka je Saas Fee, Laax a Švýcarsko celkově. Asi už jen proto, že jsem zde studovala a následně i pracovala, prostě jsem tu nechala kus života. Minulý rok Kanada a Státy byly skvělej zážitek. Taky Švédsko a jarní park v Hemavanu zanechal velký dojem. Těžko říct, kde je nejlíp. Mně se líbí snad všude, kde jsou dobří lidé a aspoň trochu sluníčka. Jsem nejvíc vděčná i za naše Weedkovice a courání na splitu po Krkonoších. Hlavně, když chvíli vypadnu od kompu.

O: Tak tak, já bych ještě přidal Colorado/Vail pass. Dali jsme si tam se Šárkou (Pančochovou) krásnej tejden, kdy v noci kydalo, přes den azuro, ráno jsme nasedli na skútry a vyrazili skákat na BC kikry připravený z předchozího dne, to vše zakončený v Breckenridge brewery a další den znovu. A Japonsko (Hokkaido, Niseko) a jejich prašan, už je to asi 12 let co jsem tam byl, ale rád na to vzpomínám.

Vraťme se teď zase domů. Kde bydlíte a jak probíhal výběr místa k „uhnízdění“?

O: Hledali jsme pár let nějaké místo, kde se usadíme. Terka je z Brna, já z Jablonce, tak jsme našli kompromis na půl cesty – Malou Skálu, v Českém ráji hehe. Je tu fajn, Krkonoše kousek, Jizerky kousek, do Prahy za kultůrou kousek, traily na kolo, Jizera, lezení, minirampa v lesejku, prostě ráj, Českej ráj. Navíc děd tu byl prvním starostou po revoluci, on i další příbuzní bydlí poblíž, tak tu k tomu mám pěknej vztah.

Terko, ty jsi mimo jiné architektkou. Ladila jsi nějak vaše bydlení exteriérově a interiérově?

T: U nás ukázkově platí přísloví: Kovářova kobyla chodí bosa. Mám toho tolik, že nevím, kam dřív. Ale máme s Ondrou krásnej pozemek a já věřím, že tam jednou bude stát dům s aťákem tomu místu hodný.

Ondro, víme, že jsi nejradši venku. Jak sis vyšperkoval zahradu? (narážím na tu minirampu, haha! – jen pro info)

O: Ano jsem skutečně velmi talentovaným (kozlem) zahradníkem, nerad bych Terce do záhonku fušoval, tak místo růží sázím triky v lesejku. Hned vedle zahrady ho kousek vlastníme a má tam své místo, přímo mezi vzrostlými staletými duby, minirampa.

Kde v okolí trávíte nejvíce času?

T: Když zrovna neklikáme, tak kdekoliv v okolí. Jak říkal Ondra, dá se tu dělat snad všechno… bike, skate, lezení, paddleboard, volejbal, běhaní… Prostě rozhodovací paralýza každej den.

O: Sám bych to lépe neřek.

Jak vypadal závěr vaší minulé sezóny? Cestování zrovna v kurzu nebylo. Byla to pro vás překážka?

T: Měli jsme letět na měsíc do Hemavanu, Švédska, na což jsem se dost těšila. Ale vynahradili jsme si to jarníma šlapačkama po Krkonoších, kde nebyla ani noha, takže taky pecka.

O: Já mám zimu v ČR rád, najdu si tu prašan, zábavnej park, i spoty a jak říká Téra, loňské jaro bylo super, dávali jsme split/skialp výlety s našima tatíkama, mamama, bratry, sestrami, kamarády a bylo nám krásně.

Čemu jste se věnovali přes léto?

O: Makali jsme, projekt za projektem a prokládali to aktivitami, které jsme zmínili, letos hlavně kolo, SK8 a lezení. Jo a dali jsme jeden týdenní výlet na SNB a bike na Zermatt, to byla paráda!

Co byste rádi podnikli teď na podzim? Plánování se teď také zrovna nenosí. Máte přesto něco naplánované do konce roku?

T: Plánování nám nikdy nešlo. Makáme, co to jde doma a když se naskytne příležitost, vyrazíme za hranice. Práci si stejně bereme vždycky s sebou.

O: Plánuju minimálně, nikdy nevíš, kdy ti zvoní hrana.

U Snowboard-Zezula zastupujete v rámci spolupráce konkrétní značky. Proč jste si je vybrali a co vás na nich baví?

O: Arbor, krásnej design snowboardů i skejtů, dřevo místo plastů, vše super funkční, sympaťáci v teamu, celkově ten brand nejlépe zapadá k naší filosofii.

T: Miluju dřevo a šetrnej přístup k přírodě celkově, takže Arbor Snowboards jasná volba. Taky mě dost baví, s jakýma umělcema spolupracují a jejich design celkově.

Na čem budete letos jezdit? Jaké vybavení jste zvolili do parku a jaké do prašanu?

O: Ještě se rozmyslím, zatím to vypadá na Relapse promodel Erika Leona do parku a možná Clovis do prašanu.

T: Zkusím Cadence do parku, a do prašanu Clovis s krásným designem.

Co splitboarding? Na čem „chodíte“ a co vás na samotném splitboardingu a vaší výbavě baví nejvíc?

O: Mám Arbor pro model legendy Briana Iguchiho, což je samo o sobě zárukou kvality. Koukněte na YouTube na jeho výšlapy a krásný lajny doma ve Wyomingu, které dává třeba s Travisem Ricem a partou dalších řezníků. Jinak splitboarding obecně je samozřejmě nádhera… volnost jít kamkoli, šlapání, dejchání, čumění okolo, objevování novejch spotů… super freedom feeling.

T: Splitboarding je láska. Mám Arbor Swoon splitboardvázko Burton. Oproti minulému splitu je tenhle pocitově o několi kg lehčí, což jako žena ocením nejen při šlapání do kopce, ale i jízdě dolů. Je hravý a snadno ovladatelný, takže 200% spoko.

Doporučili byste nějaké místo na území ČR, kam stojí za to vyrazit za splitboardingem?

T: Krkonoše a Rokytnice jsou srdcovka.

O: Tak tak.

Kde vás potkáme tuhle sezónu nejčastěji jezdit?

O: Kdo ví…

T: Jo doba je nejistá, ale Krkonoše to jistí.

Díky za rozhovor! Ať vám to jezdí a vidíme se na horách!

T: Taky díky!

O: My, děkujem!

© 2021 Board Magazine. 
All Rights Reserved.