Rozhovor s Aničkou Růtovou o sponzoringu, první skate tour, cestování a závodech

Foto: Peter Mercell/Havroš

Anička Růtová je momentálně bezpochyby jedna z nejlepších skejťáček na naší scéně. Nedávno si jí všimli i u Vansu, slovo dalo slovo a Anička je tak hrdě novou členkou jejich CZ/SK teamu. Má za sebou skvělé léto a momentálně se nachází ve Španělsku, kam se vypravila na nějakou dobu surfovat. My jsme jí ve chvílích oddychu trochu pootravovali a můžeme vám tak teď přinést tenhle rozhovor.

Ahoj Aničko, tak jak se ti daří ve Španělsku?
Ako Mitch? Ve Španělsku bomba bomba, máme vlny, sluníčko a víno… Všechno jak má být.

Kde přesně jsi, na jak dlouho a co tam vůbec děláš?
Teď jsem už měsíc na severu Španělska v Asturias. Přijeli jsme sem s malým bratrancem Maxem, kterej jednou doufám zachrání českej surfing, haha. Ten už ale musel po dlouhý korona pauze letět zpět do školy, takže mě teď začaly opravdový prázdniny. Původní plán byl projet další kraje kolem, ale zatím se mi tu líbí, tak nikam nespěchám. Nedělám tu nic zvláštního… Chytám bronz, sbírám kamení a většinu dne serfuju.

Před nedávnem si se stala součástí CZ/SK Vans teamu. Jak k tomu došlo?
Přišlo to úplně z ničeho nic, byla jsem zrovna u bráchy na návštěvě v Portugalsku a Katarzyna z Vans centrály mi napsala, jestli bych se nechtěla přidat do týmu. Jsem za to moc vděčná, je to splněnej sen!

Měsíc zpátky si byla s Darkslidem na tripu a pokud vím, tak to byla tvoje první „větší“ skate tour. Jak si to zvládala s partou plnou hovad?
Turbo tour byla naprosto dokonalá! Podle všech to byla jedna z nejklidnějších tour Darkslidu, protože se pil jen Birell, všichni vraceli a celkově to bylo hodně produktivní. Jen mě mrzí, že tam nemohli bejt všichni.

Byla si tam za řidiče, skatera, spala venku a ješte k tomu si měla dost nepříjemnej incident se sršněm. Taková tour by rozhodně nebyla pro každýho. Nebylo toho na tebe moc?
Haha, až na toho sršáně tyhle věci provozuju normálně a hlavně s klukama se člověk nikdy nenudí, takže i ty nepříjemný situace se zvládaj lehce. Peťo se ukázal jako profesionální off-road řidič a ošetřovatel v jednom a nakonec se z pobodání sršáněm stala docela zábavná historka.

Povídej…
Dorazili jsme o půlnoci na ambulanci do pardubický nemocnice, kde mi sestřička nechtěla věřit, že mě vážně pobodal sršeň. Podle mýho vzhledu totiž usoudila, že jsem smažka z hlaváku, co jen potřebuje nějaký prášky na uklidnění. Nevěřícně mi ale nakonec dala injekci do zadku a tour pokračovala.

Jsm rád, že to dopadlo takhle dobře! Jaký si měla léto? Vyběhla si ven hned, když to situace s koronou dovolila? Můžeme se v blízký době těšit na nějaké tvoje výstupy?
Vyjela jsem spíš hned, jak mi skončily všechny přijímačky a zařizování kolem školy. Korona se severního Španělska zas tolik nedotkla, takže plány mi naštěstí zůstaly stejný. Teď za mnou zrovna dorazil Shymonkey, tak doufám, že spolu potočíme a něco vytvoříme. No a v říjnu vyjde Charge video, kde budu taky něco málo mít.

Dlouhé roky surfuješ a procestovala si díky tomu velkou část světa. Jak si se k surfingu dostala? Pokud vím, tak v ČR se moře nenachází.
K surfingu nás s bráchou přivedl táta už když jsme byli malí. Poprvé jsme serfovali v Baskicku a nejvíc jsme se naučili právě ve Španělsku, takže se sem moc ráda vracím.

Naplňuje tě skateboarding radostí stejně jako surfing?
Mám to asi na stejno… Jedno bez druhýho by nešlo dělat. Když nejsou vlny nebo nejsem u oceánu, tak je skejt na prvním místě. A zas když se zrakvím na skejtu, jdu si odpočinout do vody.

Si jedna z mála sponzorovaných holek v ČR. Vždycky jsi si za tím šla nebo to přišlo úplně náhodou?
Přišlo to tak nějak samo… Vždycky jsem věděla, že budu skejtovat celej život, ale pak jsem si na několikrát zlámala kotník a najednou bylo všechno složitější. Musela jsem si dát dlouhou pauzu a těžko se mi vracelo. Pak mi jednou z ničeho nic zavolal Fanda a kluci z Charge, který byli na šílený tour v Itálii, jestli nechci jezdit s nima v týmu. Nejdřív jsem si myslela, že to byl nějakej vtip v kalbě, protože jsem kluky vždycky obdivovala a jsou mojí velkou inspirací, ale ukázalo se, že to myslej vážně a já jsem za to hrozně ráda!

Láká tě i cesta závodů, reprezentace a olympiády?
Ne.

Střetla si se někdy s nepochopením, že seš holka na skejtu?
Každej se dívá na holčičí skateboarding jinak… Já respektuju názory ostatních, ať už jsou pro nebo proti. Jen vím, že se jimi nenechám odradit.

Co máš v plánu po příchodu ze Španělska? Vím, že si rozmýšlela nad nějakou školou…
Až se vrátím, tak se stěhuju do Ústí nad Labem a budu tam studovat fyzioterapii. Tak uvidíme, jak mi to půjde, haha.

A co tvoje budoucnost ve skateboardingu a na surfu. Máš ambice prorazit i někam dál?
Chtěla bych pokračovat v tom, co teď dělám… Jezdit, točit, poznávat nový místa, vyrážet na výlety a nějak to zkombinovat i se školou.

Když by sis měla představit ideální dospělej život Aničky Růtový, jak by vypadal? Moře, opálení surfaři a bazén za domem?
Haha, snad nikdy dospělá nebudu. Když budu mít možnost skejtovat nebo serfovat každej den s dobrýma lidma kolem, tak budu nejspokojenější.

Ještě jedna rychlá otázka. Myslíš si, že bude ženskej skateboarding někdy tak daleko jako mužskej? Co by si poradila holkám, který chtěj začít skejtovat?
Přijde mi, že ženský skateboarding a mužský skatebording jsou dvě různý věci… Nejde to moc porovnávat, každej se snaží posouvat svoje hranice dál a nezáleží, jestli je to holka nebo kluk. Dokud je vidět, že to člověka baví, je jedno jaký triky odjíždí… Hlavně se nebát padat, nestydět se, bejt kreativní a dělat to pro radost!