Now Reading
Legalita skateboardingu v ČR, aneb jak se na skejťáky dívá zákon?

Legalita skateboardingu v ČR, aneb jak se na skejťáky dívá zákon?

Snad každej skejťák už se někdy dostal do křížku s Policií právě kvůli skejtování. Ať už to je jízda po silnici, shredení lavičky v parku nebo dokonce kvůli otevřenýmu pivku ve skateparku. Skateboarding se pohybuje na hraně zákona a v tomto tématu mají často zmatek i samotní jeho strážci. My vám přinášíme rychlý ujasnění těch nejzákladnějších problematik legality skateboardingu a jako bonus zamyšlení Kuby Novotnýho o takzvaných „found places” jako je Stalin, Londýnský South Bank atd…

Na chodníku nebo po silnici?

V České republice nejoblíbenější povrch pro chodníky, a zároveň noční můra všech příznivců kolečkových sportů: zámkovka. Ta, a často rozpraskané, staré, nepojízdné chodníky jsou důvodem, proč se skejtři většinou uchýlí k jízdě po silnici. To je ale podle zákona chyba. Skejťák se totiž považuje za chodce, stejně jako třeba bruslař. Jediný místa, kde se teda můžeme legálně pohybovat jsou chodníky, cyklostezky a veřejná místa. Vozovky ne. K tomu ještě patří vtipný pravidlo, který rychlost skejťáka jedoucího po chodníku omezuje na 6 km/h. Takže příště až pojedeš skejtovat, nezapomeň si do ledvinky přibalit tachometr! Pokuta za porušení těchto pravidel se může vyšplhat až na 2 tisíce korun. Jakákoli pokuta je ale dávána minimálně a většinou jsou přestupky řešený domluvou. Navíc o tomto nařízení ví minimum policajtů.

Když jsem chodec, proč mě policajti vyhazujou z veřejnejch prostorů?

Na tuhle otázku nebylo nejjednoduší najít odpověď, a tak jsme napsali přímo na policii ČR a světe div se, oni odpověděli! Pokud někoho zajímá celá oficiální odpověď, najde ji zde. Pro ty, co nechtějí strávit půl dne čtením paragrafů, sepsali jsme to do smysluplný řeči. V e-mailu paní kpt. Bc. Hana Rubášová, DiS. potvrdila, že skejťák je opravdu chodec a měl by se tedy pohybovat na chodníku, za podmínek, že je ohleduplný k ostatním, viz předchozí odstavec. Co se spotů týče, u skákání ze schodů, gapů, banků… údajně dochází k ohrožení kolemjdoucích. Což v určitých situacích chápeme, ale zároveň nikdo z nás nechce trefit nějakou starou paní procházející okolo a tyhle věci si každej skejtr pohlídá. U laviček je to horší, tam už dochází k „poškozování veřejného majetku”. Realita je ale opět jednoduše jinde.

Lehká vrstva vosku na lavičce přece není ničení a aby se lavička nějakým větším způsobem obrousila, trvá to spousty let, za které lavičky ztrácí svojí estetickou hodnotu přirozeně. Zákon taky udává, že přestupku se osoba dopouští, i když veřejný majetek jen znečistí, na což se nedá nic namítnout. Až půjdete točit nějakou sérku na lavičkách, vemte si s sebou pro jistotu savo a hadr. Závěrem: na lavičku si člověk může sednout, i když na ní někdo před tím dělal bektel. 

Foud places

Existují místa ve veřejném prostoru, které působí, že na ně tyhle pravidla neplatí. Skvělým příkladem je i náš vlastní Stalin, ze kterého nás jen tak nevyhodí. Co to jsou a jak vznikají found places? S těmito otázkami nám pomohl Kuba Novotný, který na toto téma má skvělý postřehy!

Co je to found place? Jaký je rozdíl mezi takovým místem a skateparkem?

Found space, tedy nalezený prostor můžeme v kontextu skateboardingu v zásadě definovat jako jakýkoliv prostor využívaný skatery, který ovšem nebyl pro skejtování primárně vytvořen. Jedná se tak o opak purpose-built spaces, kam můžeme zařadit hlavně oficiální skateparky. Pak samozřejmě existují i “hybridní” místa na pomezí těchto dvou kategorií, mezi které můžeme zařadit třeba známé RBS v Plzni nebo PTG v polských Katowicích. V obou případech se jedná o místa, která nejdříve fungovala jako found-spaces, později však byla doplněna o funkční architektonické prvky účelově vytvořené pro skateboarding. Jestliže v případě plzeňského RBS došlo k přetvoření místa na neoficiální DIY skatepark na základě spontánního rozhodnutí skaterů bez svolení příslušných úřadů, v případě Katowic byla místní PTG plaza naopak rozšířena za podpory místní radnice. To v zásadě znamená, že kategorie puprose-built space a found space vysvětlují pouze původní účel skatery využívaných míst, nikoli to, zda je skateboarding na těchto místech oficiálně povolen, tolerován nebo vysloveně zakázán. 

Jak je to se Stalinem? Je vůbec legální tam skejtovat?

Skateboarding na Stalinu nemá žádný oficiální status, ale je dlouhodobě tolerován. Osud zachování Stalinova pomníku v jeho původní podobě, která z něj učinila jedno ze světových center street skateboardingu, tak závisí hlavně na politické vůli příslušných pražských orgánů – jednak pražského magistrátu, jednak radice městské části Praha 7. Pamětníci si jistě vzpomenou, jak se začátkem milenia řešila přestavba prostoru v kopci pod Stalinovým pomníkem na megalomanské akvárium, které zde plánovala vybudovat australská developerská firma. Od možné realizace nakonec ustoupil sám investor, plánování projektu ovšem ukázalo, že veřejný prostor kolem kyvadla je nesmírně lukrativní a pokud místní politická reprezentace půjde na ruku soukromým zájmům, mohou o něj skateři snadno přijít. 

Nutno říct, že od divokých devadesátých let a jejich doznívání v další dekádě se debata o využití místa vyvinula směrem ke kultivovanějším projektům, které snad narozdíl od žraloků v srdci Evropy mohly mít potenciál obohatit veřejné dění a kulturní život v Praze – především Kaplického knihovna nebo nová budova Národní Galerie. Názor, že nejlepší je plazu zachovat v její stávající podobě, neboť právě díky ní se stala klíčovým místem pro globálně propojenou komunitu a oblíbeným veřejným prostorem, se ovšem začal dostávat do popředí až v posledních několika letech. Je to logické, jelikož takové řešení neobnáší žádné stavební zásahy, které by přinášely možnosti lukrativních zakázek a jeho podpora ze strany politické reprezentace tak vyžaduje upřednostňování občanských zájmů před vidinou snadného zisku. Ke štěstí skaterů a části širší veřejnosti se tento přístup stal součástí strategie současného vedení Prahy 7 v čele s Janem Čižinským. Když byl Stalin v roce 2019 nakrátko uzavřen z důvodu údajného havarijního stavu podloží masivní žulové plochy, vedení Prahy 7 nechalo provést podrobnější statické měření a jakmile se ukázalo, že k zajištění bezpečnosti stačí provést pouze drobné opravy nosné konstrukce, radnice se jasně postavila za zachování plazy v její původní podobě.

Je možný, že můžeme o Stalina někdy přijít?

Jak jsem uvedl výše, osud Stalina závisí hlavně na vůli rozhodujících politických orgánů. Na druhou stranu, I v případě, že se vedení Prahy 7 ujme politický subjekt, který by šel jednoznačně na ruku obchodním zájmům a na rozdíl od Čižinského rady uvažoval o přestavbě Stalina, bude tím riskovat značný odpor ze strany voličů. Když byl Stalin v roce 2019 uzavřen a několik týdnů nebylo zcela jasné, jaký bude jeho další osud, skejtová komunita v čele s Jirkou Hermanem vytvořila petici za zachování plazy ve stávající podobě, kterou podepsalo přes 18 tisíc lidí (zdroj ČT). Tím se jasně ukázalo, že na udržení prostranství tak, jak ho známe, nezáleží pouze relativně úzké zájmové skupině skaterů, ale také velké části širší veřejnosti, pro kterou by jakákoliv nákladná přestavba a změna charakteru místa byla rovněž nežádoucí. 

Co můžeme udělat, abysme podobný místa zachovali?

Široká podpora skatery iniciované petice za zachování Stalina jasně ukázala, že skateboarding dávno není aktivitou, na kterou veřejnost pohlíží jako na vandalismus. Je zřejmé, že lidé napříč věkovými skupinami vnímají ježdění na skejtu čím dál více jako nedílnou součást prostoru kolem kyvadla a uvědomují si, že vtiskl místu jeho nezaměnitelný charakter. I když ale díky prolnutí veřejné i politické podpory situace pro skateboarding na Stalinu naštěstí vypadá příznivě, stále je potřeba počítat s možností, že bude nutné o místo znovu bojovat. 

V takovém případě vidiím jako nejlepší řešení hledat inspiraci a učit se od místních iniciativ, kterým se found-spaces podařilo zachránit v jiných městech. Za zmínku stojí především londýnské hnutí Long Live South Bank, kterému se díky propracované osvětové kampani povedlo získat masovou podporu veřejnosti a zajistit udržení notoricky známého South Bank Undercroftu, jež měl být přestavěn pro komerční využití. I bez ohrožení bývalého Stalinova pomníku navíc vidím propojování takových iniciativ a čerpání zkušeností jako skvělý způsob, jak dostat skateboarding o krok dál v obecnější debatě o funkci a možnostech využití veřejného prostoru.

© 2021 Board Magazine. 
All Rights Reserved.